První závod Podralsko

21.04.2016 13:37

Začalo to dost nevinně. Janina sestra si zaplatila startovné na Podralsko 50. Jelikož se vrátila nedávno z Tanzanie a v podstatě letos na kole neseděla, zvolila trať na 25 km. Jenže co čert nechtěl, 2 dny před závodem si vymknula koleno a na start se postavit nemohla. Janča se zatím necítila, že by mohla vůbec kdy závodit - možná i proto, že Podralsko je velmi rychlý závod a až na pivo, gulášovou polévku a dobrou partu lidí není ničím moc zajímavý. Trať vede převážně po asfaltu a zpevněných cestách, i když letos zažila po pár letech malou změnu v podobě 5 km dlouhé terénní vložky po polní cestě.

Nicméně pro mě to byl aspoň dobrý důvod vstávat. Za mírně sychravého počasí jsme vyrazili z Liberce do Osečné po ose.  Jako rozjetí to nebylo špatné. Jen jsem pak během hodinového čekání na start brutálně vykosil, a pokud je nějaká fotka ze startu, budu tam určitě rozmazaný J.

Závod jsem absolvoval na cesťáku Salsa Fargo, což se na Podralsko vyloženě hodí - je to přeci krajina zubrů. Pokaždé mě na startu zarazí lidé, co chtějí za každou cenu startovat z první lajny a pak se jen pletou, když člověk trochu dupne do pedálů nebo přijde první kopec. Poté, co jsem si mezi těmito „závoďáky“ proklestil cestu, jsem se ujal vedení a udržel ho až k prvnímu bahnu. Tam jsem musel lehce zpomalit, protože brýle a nasazené kontaktní čočky se prostě do bažiny nehodí. Přišlo mi, že skoro celý závod jsem táhl první balík, za občerstvovačkou občas někdo nastoupil, ale Salsa jela rychleji a od Sochora jsem zase jel špici.

V tomto úseku jsem se musel poučit klučinu z Nifisk Alto o tom, že když se sní sušenka nebo vysaje gel, tak se obal nehází do přírody, ale opět se vezme do kapsy – byl mladý a asi mu to ještě nikdo nevysvětlil.

Poslední úsek trasy, který vede po cyklostezce do Osečné, jsem jel opět špici. Věděl jsem, že do cíle zbývají ještě stovky metrů a mohl bych začít taktizovat. Z celkového průběhu závodu v naší osmičlenné skupině, kterou jsem celý závod vezl v háku, a nikomu se pořádně nechtělo tahat, jsem byl dost zklamaný. Rozhodl jsem se tedy nevyčkávat a ještě daleko před cílem jsem nastoupil, abych aspoň skupinu roztrhal a udělal "závod" zajímavější. Luboš Toman a Aleš Razím zareagovali velice dobře a jejich nástup už jsem neuvisel. Celkově jsem nakonec dojel 5., což stačilo na 3. místo v kategorii.

Vzhledem k tomu, že na závod jezdí mnoho uvědomělých lidí autem, získali jsme od nich několik poukázek na  iontové nápoje (značky Konrád). S Jančou jsme každý dali čtyři kusy pro regeneraci a vyrazili po ose domů. Byla to pěkná, ale trochu studená sobota, kterou jsme si patřičně užily.

Zpět

Kontakt

MTB team Příchovice
Příchovice 268
468 48

724 096 583

MTB Team Příchovice © 2015 Bajker vítězí!

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode