Author cup český ráj

24.04.2016 19:51

První závod sezóny – Author cup český ráj

Zatímco Tom zahájil závodní sezónu už minulý týden, já pořád ne a ne chytit závodní slinu. Kdybych v týdnu nenakoukla do startovky Authorcupu na Branžeži, neviděla v ní Míňu Cesnakovou, neřekla o tom Tomovi a ten nás oba i přes mé reptání (že bych mohla jet klidně jen zafandit a podávat bidony) nepřihlásil, asi bych ten start sezóny ještě o týden posunula. Nicméně nakonec jsem mu za jeho „drsný a nekompromisní přístup“ musela poděkovat.

Co nemám na branžeži ráda je hlavně jeho masovost, převážně silniční rychlá trať a nezbytnost udržet se co největší část cesty v balíku. Co se mi na něm naopak líbí je mimo panoramat českého ráje dělený start elity a hobíků, čímž se člověk vyhne předstartovnímu stresu a nesrazí si morál hned na začátku srovnáním s raketovým startem elitních nabušenců.

Asi půl hodiny před startem jsem se zařadila s Tomem do přední lajny druhé vlny, kde jsem si čekání na startovní výstřel zpestřovala odposlechem rozhovorů „spoluzávodníků“ na téma zápasů play-of bílých tygrů, UEFA ligy a výběru nejlepšího prostředku na hubení plísní v koupelně (v tom právě spočívá výjimečnost startu z hoby vlny – člověk v ní téměř zapomene, že je tu jako cyklista, natož že jede nějaký závod). Po zaznění startovního výstřelu a odjezdu první stovky závodníků nás organizátor ještě něco přes minutu pozdržel a pak ostrým pokynem „tak asi teda start“ odstartoval závod.

Od samého začátku závodu se snažím najít si někoho, s kým bych mohla držet tempo. Tom kolem mě na jeho stylové salse s berany a nosičem prosviští už v prvním kopci a vytvoří tak špici naší vlny, na kterou se zavěšuje hned několik závodníků. Chvilku se pokouším držet, ale rychle to vzdávám. Jedu si tedy svoje tempo a postupně se sjíždím s dalšími pěti kluky. Nedá se říct, že by to byl ideální peloton, nikomu se moc nechce tahat a tak se střídám na špici v podstatě jen s jedním týpkem v retro dresu „vlastní cestou“. Kousek za kostí si dojíždíme další dva závodníky, kteří se nebojí tahat. Konečně se dostáváme do tempa, na špici našeho teď již osmičlenného pelotonu se střídáme tři, občas se na krátký okamžik zapojí i někdo ze zadních řad.

V tempu se mi jede dobře, čekala jsem, že na tom budu mnohem hůř, a tak se nebojím klukům občas na rovinách či v mírnějších kopcích nastupovat, abych je trochu „rozjela“. U Hrubé skály se u mě projeví absence dalších tréninků, jsme na 30. km, což je přesně moje etapa do práce – teď bych potřebovala sprchu, snídani a sednout si na 8 hodin na zadek. Pelotonu se podaří mi trochu cuknout a já mám co dělat, abych si je znovu sjela. Loupnu do sebe gel a snažím si vsugerovat, že 20, 15, 10 km je fakt už jen kousek a že to úplně v pohodě udržím. Poslední dva stoupáčky a jsme tam, stačí mi říct ještě před posledními kopci „modrý kupkolák“ a pak ho vidím až v cíli. Poslední stoupáčky už dost bolely, sjezd po louce na nabombených kolech taky žádná slast, ale do cíle přijíždím spokojená. Mám dobrý pocit ze svojí jízdy i z celého balíku. Ještě víc mě potěší, když se pak dozvím, že ač jsem dojela jako čtvrtá baba, čistým časem jsem skončila třetí, necelou minutu za druhou Míňou (je mi jasný, že kdyby minulý týden neskákala během závodu trojité salto po hlavě, neprodělala otřes mozku a mohla teď otáčet hlavou, naložila by mi mnohem víc), ale i tak jsem spokojená.

Tom dojel na svém brutálním nepřehlédnutelném ocelovém stroji celkově 58., 13. v kategorii, o minutu a chlup dříve před ním dojel z našeho týmu Jirka Srnec, který s časem 1:35:26 obsadil 4. místo v kategorii (25.celkově). Příchovice to opět pěkně rozjíždí!

Celkový pozitivní dojem za závodu, na kterém startuje 1300 lidí, za jehož sponzoringem stojí velké prosperující firmy a kde se startovné pohybuje mezi 500 – 700 Kč bylo ocenění vítězů, kdy jsem za 3. místo mezi ženami získala prázdnou igelitku s poukazem na 400 Kč, za který jsem si mohla ve stánku dalšího ze sponzorů koupit tři páry ponožek.

 Možná to zní malicherně, ale z tohoto důvodu víckrát tento závod nepojedu. Alespoň jsem tu ale chytla „závodnickou slinu“ a konečně se začínám těšit na nadcházející sezónu!

 

Janina

Zpět

Kontakt

MTB team Příchovice
Příchovice 268
468 48

724 096 583

MTB Team Příchovice © 2015 Bajker vítězí!

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode